ČNB šponuje úrokové sazby s vervou, nad níž žasne ekonomický svět. Koruna přesto posílila mnohem méně, než podle modelů a předchozí praxe měla. Důvodem je trvající deformace trhu, kterou způsobily intervence z let 2013 až 2017. V roce 2022 bude ČNB muset dříve nakoupená eura prodávat, aby deformaci narovnala a srazila inflaci skrze silnější korunu. Exportéři se proti tomu stále mohou výhodně zajistit, třeba přes dvouleté forwardy v kurzu 27 korun za euro.
Úloha devizových rezerv, jak říká sama ČNB, je dvojí. Zaprvé, mají pomáhat plnit ústavní cíl cenové stability. Zadruhé, když už je rezerv tolik, že pro plnění cíle potřeba nejsou, slouží jako zdroj výnosu. Koruna nevydělaná investicí rezerv je koruna ztracená pro Českou republiku. Bohužel v současné době rezervy příliš neplní ani jeden z těchto úkolů.
Co víc, centrální banka stále skrytě intervenuje proti koruně. Objem nakoupených eur se za rok 2021 zvýšil o 15 miliard, které odráží tok fondů z EU. ČNB za tato eura vytváří nové koruny, čímž pomáhá držet kurz na slabších hodnotách. Pochvalme bankovní radu, že odklepla prodej výnosů rezerv. Ovšem kvůli přespříliš opatrnému přístupu k investování jsou výnosy mizivé a efekt skrytých intervencí nepřeváží.
Kdy byla cenová stabilita porušena víc než teď? Jistě ne v roce 2013, kdy ČNB intervenovala proti koruně kvůli hrozbě půlprocentní deflace. Celkový nárůst cen za roky 2021 a 2022 s jistotou dosáhne dvouciferné procentuální hodnoty. Ceny se zpět nevrátí, stabilita chybí. Zvyšování úroků je nutné, ale všichni víme, že kladné sazby po odečtení inflace ČNB doručit nemůže. Úroky nad sedm procent by přivedly řadu dlužníků, včetně státu, do existenčních problémů.
Jenže dokud jsou reálné sazby takhle záporné, ČNB nás těžko přiměje spořit. Těžko zlomí naše očekávání, že inflace přetrvá. Může ale začít prodávat eura a nakupovat koruny, čímž rychle zlevní dovážené zboží včetně energií. Času není nazbyt a psychologický efekt šokového růstu sazeb se vyčerpal. Nehledě na to, že v cenách se „hiky“ plně projeví až za dva roky. Odčinění intervencí se nabízí, tak proč o něm ČNB ani nemluví? Roli zřejmě hraje dopad do výsledovky.
ČNB nakupovala eura za 27 korun, dnes by je prodala pod 25. I částečným (třeba polovičním a postupným) vynulováním intervencí tak realizuje gigantickou ztrátu, kterou nakonec zaplatíme my, daňoví poplatníci. Je to škoda, tyhle rezervy mohly živit i naše vnoučata skrze dividendy ze zahraničí. Ale když ČNB do akcií investuje málo a blížíme se pádivé inflaci, nelze než ztrátu skousnout a plnit ústavní povinnost všemi nástroji. Rezervy jsou k ničemu, pokud je nikdy nepoužijeme.
